What's eating you?!

hele udělam si čas o víkendu a něco vyplodim...všimla sis že tu máme nějaký divný datumy?2008 to trochu zaspal..

Když tak sleduju, kdy tu byl poslední díl, tak mi hrůzou zdrhají i bacily! Chtělo by to akcion! Kate máš nějaký nápad? Mám jich sice hafo, ale nevím, jestli se to sem dá použít... a hlavně čekám na tvé úžasné dílo

Olja/jezek napsal:

jeste ze mame to psani....jinak by jsme nikdy neuvedli ve skutecnost nase sny..:-D

LUXUSNÍ !! ÚŽASNÝ!!! NEUVĚŘITELNÝ!! bejt na jejim miste, tak bych za ty telefonaty vrazdila!! :-D

Olja: ano, to ano, na psaní je úžasný, že můžeš cokoli a jakkoli a hlavně s KÝMKOLI!...
(sakra, my jsme ale fórum úchylů!X-D) Ale co není, může být... tzn. -jedem do Rigy!

Ježík: Věř že jsem s myšlenkou na vraždu bojovala...: ) a děkujiiii veliceeee

LUXUSNÍ !! ÚŽASNÝ!!! NEUVĚŘITELNÝ!! bejt na jejim miste, tak bych za ty telefonaty vrazdila!! :-D

jeste ze mame to psani....jinak by jsme nikdy neuvedli ve skutecnost nase sny..:-D

Sorríííííí! Ale hektický týden a zachraňování propadových předmětů už je naštěstí za mnou... tudíž to sem konečně můžu dát... jen mám jaksi chuť pokračovat a strašně tam toužím dát koncert!!!! Ale tak... užij si Olji... ty něco vymyslíš 8-)

„Se mnou - konec?..“ jestli se bude takhle dívat , tak bude! Moje hlava na mě řvala, ať se přisunu blíž. Jenže než jsem se stačila rozmyslet, udělal to on. Popadla jsem dech a prosila, abych sebou tentokrát nešvihla.
„Já nekončím nikdy.“ hlesla jsem z posledních zbytků vzduchu v plicích.
Odstrčil mi rozcuchaný pramen za ucho a usmál se, když jsem se přiblížila. Téměř jsem si mohla šáhnout na to husté napětí, jež se mezi námi plazilo.
Pod polštářem na mě začal řvát pro změnu telefon. Trochu vztekle jsem pro něj hrábla a nevšímala si Mattova pobaveného šklebu.
„Elisa!“ vypískla jsem a přijala hovor.
„Jaktože nám to nezvedááš!?“ seřval mně okamžitě Ervův poplašený hlas.
„Taky jsem ráda, že tě slyším a ano, cestu jsem zvládla! Neměla jsem čas..a -“
„Jo neměla čas jo?...To tam provádíte tak divoký orgie, že nemůžeš ani zvednout telefon?“ směje se někde v pozadí Sofiin hlásek. No při těch by to teprve nešlo! Zrudnu a raději se odvrátím od Matta. Zrovna se přehrabuje v ledničce, takže to neviděl.
„Jasně, vtipný! A co vy, nezbořili ste mi byt?“ rozesměju se. Najednou uslyším neuvěřitelný rachot a funění. Panebože, co tam dělaj?!
„Ahoj Alisse!“ ozval se najednou Elisin rozjařený hlas. Zřejmě právě vybojovala svůj mobil.
„Koukám, že ten byt nepoznám, až se vrátím..“ reptám, zatímco se na mě sype jedna úchylná otázka za druhou. Většinou radši odpovídám jen “Nevím... možná ano... ne...“, jelikož netuším, jak moc má můj společník nastražené uši. Zatím je mi jasné, že nehodlá opustit pokoj a každou chvíli si mě měří pohledem Gila Grissoma. Mrazí mě z něj!
Z mých strohých odpovědí jim brzy došlo, že je se mnou v pokoji Matt a dohodli jsme se na vhodnější čas. Spíš se jim ozvu já, až budu mít jistotu, že nebudu rušena (nebudeme rušeni :-p Alise na co to myslíš?!)
Skvělé, můj byt asi nepřežije ani další týden, jak jsem se od těch šikulů dozvěděla. Hodlají tam pořádat masovou párty! Já jim dám!
„Copak, že ste tak zčervenala, slečno?“ rozzářil se Matthew, jakmile jsem odložila founa od ohluchlého ucha. Aha, takže mě viděl :-/
„Ále, při tej představě, kolik budu muset oběhat pojišťoven a úlisnejch úředníků, aby mi vyplatili škodu na byt, mi moc dobře není.“ Matt jen udiveně nadzdvihl obočí a mé vnitřní já začalo slintat.
„Právě mi bylo prozrazeno, že můj skromný a krásný byteček padne jako oběť divokým večírkům.“ zachrchlala jsem a konečně se mi povedlo dostat se z postele.
„To ti nezávidím, ale za jeden tvůj úsměv bych ti opravil celej byt zadarmo, takže myslím, že to nebudeš mít těžké.“ smál se. Jasně vtipný.
„Mám je nějak ukorigovat? Třeba mě poslechnou..“ chechtal se a ukázal na můj mobil. Při představě, co by ti tři dělali, kdyby jim osobně zavolal, jsem se rozesmála.
„radši pojď... kluci už čekají.“ nastrkala jsem ho ke dveřím a rázně zabouchla. Ve výtahu jsem se nesnažila soustředit na to, že jsem opět JEN s Mattem v malém prostoru, ale i na malé zrcadlo, kde jsem se mohla trochu upravit. Z postraní kapsy u kalhot jsem vytáhla tužku a snažila se trochu poopravit rozmajzané líčení, jenž mi ráno dalo přemíru práce! Ty polštáře v pokoji budou vypadat!
„Vy ženský máte vždycky po ruce nějaký malovátka! Kam to proboha všechno dáváte...!“ naježil se Matt. Elegantně jsem pohodila hlavou a zamrkala na něj do zrcadla.
„Musíme být v každé chvíli s vámi dokonalé, ne?“
„Ty to ani nepotřebuješ, věř mi...“ hlesl, jakmile jsme začali zastavovat. Nevinně mi oplatil překvapený výraz úsměvem a nechal vystoupit.
Jakmile jsme vešli do jídelny, mé tělo a smysly dostaly záchvat euforie při pohledu na švédský stůl plný salátů, pečiva a sladkostí. Od včerejška jsem neměla téměř nic v ústech. (Teda kromě té neidentifikovatelné prý jedlé věci v letadle a slin při pohledu na Matta)
A žaludek to samozřejmě musel doprovodit hlasovým projevem! Několik nejbližších hostů se po nás udiveně otočilo. Sklopila jsem hlavu a rázovala si to ke stolu. Matt mě smířlivě vzal za rameno, jakmile se mu podařilo mě u salátů dohnat.
„Dneska mám těch záchvatů už dost!“ zabrblala jsem, když jsem ho málem vzala okouzleně za ruku! Na poslední chvíli jsem to stočila do vlasů, kde jsem se co nejpřirozeněji podrbala.
Jakmile jsme se usadili, Dominic si neodpustil něco anglicky, ale měl štěstí, že jsem mu nerozumněla. Vzápětí poté mu totiž přilítnul pohlavek od Chrise a než jsem se vzpamatovala, pořádná řacha i od Matta.
„Heeej! Klídek!“ usadila jsem se velice pomalu, jelikož jsem očekávala, že dostanu i já.
Všichni tři se akorát rozesmáli a pustili do jídla. Můj žaludek zrovna zatemňoval veškeré mé myšlení a tak jsem je napodobila. Periferně jsem zahlédla, že mě Matt třičtvrtě času nehnutě pozoruje. Jelikož jsem z toho upadala do velice rozpačitého stavu, přestala jsem hladově přežvykovat bagetu a zvedla obočí:
„Ty nemáš hlad?“ (to je ale debilní otázka Alise!)
Zavrtěl hlavou a mé tělo se okamžitě přestalo soustředit na jídlo. Už je to tu zase! Po chvíli nás z našeho civění vyrušil můj milovaný telefon. Jirka...Vysvobození nebo narušitel? Těžko říct.
Když jsme se byli schopni do čtvrt hodiny shromáždit dole a za doprovodu dvou nerudných pánů v černém vypravit dokonce ven, došlo mi, že jsem po velice dlouhé době doma. Vlastně ani netuším, kde jsem teď doma. Třeba tam, kde je Matt.
Po více než hodinovém pochodování po Praze už jsem tak nadšená nebyla. Mattovi se dokonce povedlo mě jaksi nenápadně obejmout, zrovna když všichni zarytě civěli na orloj. Zabořil mi tvář do vlasů, což mále způsobilo můj kolaps.
Nehledě na to, že Matt můj objektiv vyloženě vypaloval očima i ve chvílích, kdy se měli tvářit zaujatě nějakou památkou. Jemu to tedy moc nešlo.
Dominic si samozřejmě nenechal pro sebe, že mu to neušlo, tak jsem ho osobně zchladila, ať si těch otravnejch poznámek už nechá! Kupodivu k nim ani neměl moc příležitostí, po celou dobu jsme se s Mattem snažili držet od sebe více než dva metry. Po té orlojové chvilce to nebylo moc snadné!
Myslím, že to zabralo.
„Dobře tyy! Toho dovede umlčet jenom ženská!“ poplácal mi po ramenou Chris. Spokojeně jsem si naštelovala objektiv a navedla je do budovy doporučené samotným Jirkou. Já toho kluka miluju! Jenže ten má plnou hlavu i ruce práce, tudíž jsem mu ani nemohla osobně poděkovat. Tak snad někdy.
Když jsme se spokojeně rozložili na několika sedačkách, dostali jsme od manažera zprávu, že v hotelu na nás čekají reportéři z óčka a t-music! Panebože, oni to ještě nezrušili...
„Tak ať je pošlou sem...“ odrecitoval Matt adresu ateliéru, kterou jsem mu ochotně napsala pod nos.
Tohle místečko není zrovna pět metrů od hotelu. Nechala jsem je producírovat po ateliéru a šla najít dolů alespoň malý automat s pitím.
„Já tam házím tak prosebné pohledy a ty si klidně zmizíš!“ zastavil mě známý hlásek. Polkla jsem.
„To to beze mě chvíli nepřežijete? Já musím taky pít!“ rozesmála jsem se. Alespoň jsem se o to tedy snažila.
„Je to velice těžké. Alespoň pro mě...“ hlesnul a nalepil se velice blízko mému tělu..
„Copak, pít? A já myslela že je to automatický refle-...“přerušil mou poznámku tím, že mě pevně chytil za obě ruce:
„Notak Alis! Nedělej si z toho srandu!“ začal zkoušet psí oči. V jeho podání to mělo dokonalý efekt.
„No tak joo, promiň...Tak si na to těžké přežívání budeš muset zvyknout, nemůžu s tebou být i na záchodě!“ pípla jsem, jelikož byl jaksi nebezpečně blízko.
„Ty s tím nedáš pokoj.“ rozesmál se. V mém těle se velice rychle rozmnožily hormony slasti.
„Jéé, ty jsi ale zazářila.“ pohladil mě po tváři a já se prostě neudržela. Přitiskla jsem si jeho ruku k obličeji a slastně zamručela. V tu chvíli se čas zaseknul. Vzal mou tvář do dlaní a v tu ránu jsem ho celého cítila na sobě. Dokonce i jeho dech. Zvedla jsem oči a zaznamenala, že už jen nanosekundu a...
Horko a vlhko na mých rtech mě vesmírnou rychlostí vrátilo do reality. Naprosto jsem neovládala své tělo. Dokázala jsem ho jen vnímat. Mattovy ruce něžně svírající mé paže. Jeho rty na mých ústech. Jeho zrychlený, adrenalinem povzbuzený dech. A ten nepopsatelný pocit projíždějící mým nitrem. Zakňourala jsem.
Ohlušující rána, rozléhající se celou chodbou nás přeci jen přinutila se veliceeeeee pomaluuuuuuuuu a neochotně odtáhnout. Nahlédli jsme přes zábradlí dolů do suterénu.
„Sakra Tome, vole, dávej bacha!“

Mortyša napsal:

sem si všimla jak sme to nehorázně pomotaly

Napřed, že Muse poletí do Německa a už jsou hnedle rovnou v Praze a přepážka sedm se mi jako zázrakem změnila na devět ale to je moje chyba

To nevadí. Nedostatky - vyřešíme. Myslím že ještě dneska sem dám díl. Mám skvělou inspiraci z koncertu:)

no tak přece dělej, ne??!!

sem si všimla jak sme to nehorázně pomotaly

Napřed, že Muse poletí do Německa a už jsou hnedle rovnou v Praze a přepážka sedm se mi jako zázrakem změnila na devět ale to je moje chyba

To nevadí. Nedostatky - vyřešíme. Myslím že ještě dneska sem dám díl. Mám skvělou inspiraci z koncertu:)

Mortyša napsal:

jezek napsal:

je to kratky!!!!!!! :-D

Ale šťavnatýýý! jenom v ručníku se ti válí po posteli! představ si to!!! aspoň něco...

ÁÁÁÁÁÁj :-D

jezek napsal:

je to kratky!!!!!!! :-D

Ale šťavnatýýý! jenom v ručníku se ti válí po posteli! představ si to!!! aspoň něco...

je to kratky!!!!!!! :-D

Alise! Okamzite opust tento pokoj. Prece se tak snadno nedas?! Pockat ale tohle je muj pokoj a moje postel tak kam bych chodila! Jemne jsem ho odstrcila a venovala mu usmev. Nejspis ho to moc nenadchlo protoze zaboril hlavu do polstare a sledoval mne skrz zahmourene vicka. "No moc na mne nekoukej." Zaklapla jsem nota a dosla k mini lednicce v nadeji za najdu nejakou vodu. Uvedomila jsme si totiz tu pec v krku, ktery na sprinty k letadlu tak snadno nezapomnel. Letmo jesm studovala Mattuv oblicej, bylo poznat o ze si nechapave premita proc ho odmitam.
Hrabala jsem v lednici plne dvojkovych lahvicek a hledala vodu, doufala jsme ze schladi nejen muj rozohneny krk. Trochu jsem se modlila, aby odesel spat a ja mohla prestat zatinat svaly po celem tele. "Tak ja jdu, zitra je dlouhy den." Nejspis mu to bylo trochu trapne protoze zitra dlouhy den rozhodne nemame. Nafotime par snimku po Praze aby fanouskove mohli chodit ta mista uctivat a koncert je az pozitri. Skocila jsem po diari a zahrabala ve starych kontaktech.
"Ahoj Jirko,tady Alise ze stredni jojo Tizarova, prosim te nemohl by jsi mi poradit. Jsem v Praze a potrebovala bych sehnat atelier......Super tak zitra v jednu v Comu, mej se." Naridila jsem si budik na 6 hodinu a tise doufala ze to udelali i ostatni protoze se mi je nechtelo pak budit. Musela jsem je trochu tyrat protoze kouzlu ranni Prahy se nic nevyrovna. Je vikend takze bude liduprazdno. Zalezla jsme pod perinu byla neutulna a studena. Ach jo.

Vylitla jsem z postele jak prastena, vypnula zvoneni a zoufale si protrela oci, nesnasim tohle vstavani. Pomalu jsem presla do koupelny a vycistila si zuby. Kdyz jsme se vratila do pokoje presla jsem k oknu a vyhledla na temnou rousku nad Prahou. Mlha se drzela nizko u zeme a venku byl az podezrely klid. Je sice brzy ale az tak?! Pro jistotu jsem koukla na telefon, ale ukazoval 6.10. Pokracovala jsme ve svem rannim ritualu a premyslela kam vyrazime nejdriv. Koukla jsme na cas a trochu nervozne se zaposlouchala do ticha ktere se linulo z Mattova pokoje, no dobre, ale tak uz je pomalu pul to by mohl vstavat! Rozpacite jsem premyslela co udelat. Prece ho nebudu budit. Sedla jsem si na postel a otevrela knihu, nebudou moc nadseni az zjisti ze jim chybi v knihovne a ze jsem ji nevratila v cas. ....Kapitola 12........
Alise.....Alise...Neklidne jsem se prevratila z boku na bok...sen byl tak zivy az mi z toho behal mraz po zadech. Alise! Prudce jsem se posadila na posteli. Musela jsem usnout! Kolik je? Matt!
" Nepanikar kluci se sli nasnidat." Nervozne jsem se na nej usmala a snazila se narovnat oblicej, ktery mi polstare pomuchlaly. Ted jsem za nejvetsiho idiota. Uz vidim ten Dominikuv posklebek. Boze! Co to je zemetreseni?! To mi tak schazelo. "Proberte se zenska!" Aha. " Matte jsem ok." "Neeee,musim te zachranit!" "Dobre, dobre to bylo vtipny to mne rozesmalo." Matt si oddychl. " Uz jsem se bal ze je s tebou konec!"

Olja napsal:

nefunguje mi word...tak to pisu tak podezrele....

och jééé... to chápu. tak se budeme inspirovat na koncertěěěě! ať žijí illíci!

nefunguje mi word...tak to pisu tak podezrele....

a netrpělivě čekám dáááááááááááááááááááááááááááááááál! rozhoupej Matta!

heeej já vás miluju!!!!!!!! hvězdy moje děkuju...
tak jsem zvědavá na další díl...budu netrpělivě čekat!

Ty zářící oči! Jak to proboha dělá?! Já mít takový kukadla a takhle je umět používat, tak už kolem mě pobíhá deset na doživotí zamilovaných svalovců překotně se hádající, kdo mi daruje větší jachtu!
Tak tohle je naprosto luxusní část....love it... jo je to pěkný a líbí se mi to sexuální napětí udržujeme...slibuju že se polepším a nejdýl v sobotu budeme pokračovat....ty mn vždycky dokážeš nabudit..

No ty KRÁVO!!!! BOŽÍ !!! HUSTÝ !!!
Jsem nadšena !!! ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ
Tak Kačko a ted se ukaž!!

"Vrazila jsem do koupelny a dostala šok! Matt stál uprostřed JEN v kalhotech! Košili zrovna odhazoval někam stranou. Velice „nenápadně“ a hlasitě jsem polkla"

"Setřela jsem z podlahy svoje sliny"

"Popadla jsem jeho mikinu. Jsem fetišista!"

Prostě perly!!! uplně to vidím před sebou.. :-)

tak holt jooo....ale nic vám negarantuju...
mno tak šup sem s názory! Kritika mě drtí, ale pomáhá... aloha!

Část 10.

Chvíli jsem jen tupě zírala na proudy vody prýštící kolem mého těla a chladila si hlavu o kachličky. Má hlava se chystala explodovat. Nemluvě o srdci! Jsem tu! A s ním! A mám tu nejluxusnější práci!Konečně můj život nabral ty správné obrátky!
Ve chvíli, kdy jsem začala zkoumat modřinu na pravém boku, zanesl se k mým uším rozhořčený rozhovor z pokoje. Zdálo se mi, že slyším svoje jméno. Vypnula jsem sprchu, vyklouzla jako myška a připlácla ucho na zeď jako správnej špión. Hlasy byly zaručeně kluků z kapely. To vypadá na zaručeně nekamarádkou hádku!
„Nemůžeš s tím dát pokoj aspoň tady!! Jednou mi to stačilo! Tohle je moje věc, Dominiku a ty se do ní nemáš co míchat!“ Mattyho hlas je k nepoznání. V hlavě mi naskakovaly představy jeho výrazu při tom řevu. Co ho probůh tak rozčílilo?
„Hodně mi do toho je! Nemůžeš ji sem jen tak zatáhnout! Všem jde jenom o jedno, sám to víš!“ tohle asi bude Dominik. Zamrazilo mě.
„A ty jsi na to asi expert co?!“
„Víš moc dobře jak to bylo s Jessikou! Šlo jí jenom o to aby se zviditelnila a málem to byl náš konec! Nemůžeš přece dovolit aby se to opakovalo! Všechny holky se na tebe lepí jenom kvůli prachům! Oškube tě! Nic jinýho!“ výskal Dominik. Začala mi stoupat krev do hlavy. To jsou mi novinky!
„Tohle nedopustím! A netahej to sem! Já jí znám, ty ne! A máš bejt rád, že někoho máme, viděl jsi ty fotky?!“ oponoval mu Matt, podle dusotu se dalo uznat, že pochoduje po celém pokoji. Ucho už mi málem procházelo skrz zeď.
„To se může změnit! Jess si taky znal líp než my. Stoupne jí to do hlavy jako tej slepici -“
„Řek sem ti, ať s tím dáš pokoj! A vypadni už!“ ukončil to Matt. Hlasy se přesunuly do chodby. Odlepila jsem se od stěny takovou rychlostí jakou mi to mokrá podlaha dovolovala. Zaletěla jsem do sprchy a znovu ji potichu pustila. Doufám, že si toho nevšimli.
„Zase se spálíš!“ zasyčel poraženě Dominik, ale jeho prskání bylo přerušeno prásknutím dveří. Po chvíli ticha se v pokoji rozeznělo rádio. Slyšet zase tu známou a nezměněnou znělku Evropy 2 mi obrátilo oči navrh hlavy. Vysoukala jsem se napůl z kouta a šmátrala po nejbližším ručníku či županu. Nic!
„Ehm!“ zajíkl se známý hlas. Poděšeně jsem střelila očima ke dveřím koupelny. Matt si nedbale kryl oči a v náručí táhl čisté osušky, které tu opravdu nikde nebyly k nalezení. Hrklo ve mně. Zajela jsem zpátky za stěnu a začala v duchu proklínat všechny svaté.
„Já klepal! Myslel jsem že se ještě sprchuješ...“ kňoural a poslepu se soukal ke mně. „Služba je nechala na posteli a mně došlo že jsi si žádný nebrala.“ šeptal. Nemohla jsem si nevšimnout, jak se červená. Tyjo já po něm snad skočím! Pak jsem si uvědomila, že by to vypadalo opravdu úchylně vzhledem i k tomu rozhovoru, co jsem vyslechla.
Rychlostí blesku jsem mu osušky vytrhla a jednu si spěšně omotala kolem sebe. Matt si oddechl a nešlo přehlédnout, že je pořád rozčilený. Raději jsem mu ustoupila a s nervózním úsměvem vypadla z koupelny.
„Hmm, to je sice hezký, že ty už se máš čím utřít, ale jednu osušku by jsi mi tu mohla nechat!“ ozval se smích.
„Jéé, sorry!“ uchechtla jsem se. V tom návalu pocitů jsem je zase přestěhovala všechny do pokoje. Vrazila jsem do koupelny a dostala šok! Matt stál uprostřed JEN v kalhotech! Košili zrovna odhazoval někam stranou. Velice „nenápadně“ a hlasitě jsem polkla. To tělo! Mapovala jsem rysy od jeho rozčepýřených vlasů, přes krk, záda a...dolůůůů... nechápu že mě to tak dostává, ale... že bych se osprchla ještě jednou? >-)
„Co je?“ probral mě. Koutky mu cukaly. Setřela jsem z podlahy svoje sliny a z bezpečné vzdálenosti mu podávala ručník.
„Děkuju...“ zašeptal a na mě šly mdloby. Ty zářící oči! Jak to proboha dělá?! Já mít takový kukadla a takhle je umět používat, tak už kolem mě pobíhá deset na doživotí zamilovaných svalovců překotně se hádající, kdo mi daruje větší jachtu!
Zabouchla jsem dveře a vlítla na postel. Popadla jsem jeho mikinu. Jsem fetišista! Ta vůně! Z koupelny se rozezpíval zvuk sprchy. Tyjo, jak asi vypadá pod proudem vody... zahalen párou... určitě sexy! Došlo mi, co jsem vlastně dneska zaslechla. Odhodila jsem zklamaně mikinu a hrábla po svojí tašce. Místo něčeho na převlečení jsem vytasila spoustu drátů a noťas.
„Notaaak děleeej!“ snažila jsem se myslí povzbudit svůj extra ospalý počítač k lepšímu výkonu. Ozvalo se broukání. Tak už se mu snad zlepšila nálada. Po dalších pěti minutách, kdy jsem zase čekala, až naběhne internet, se broukání proměnilo na zpívání. Myslím, že se mu opravdu zlepšila!
Tak jooo...Sbažila jsem se po všech možných stránkách vyhrabat něco, co by mi tu jistou Jessiku přiblížilo.
Hmm, chodili spolu více než rok. Pár fotek, kde jsou spolu... spousta pomluv od fanoušků, jak jinak, přítelkyně slavných hudebníků to nikdy neměly jednoduché. Jessika si užívala jako hvězda všech drahých večírků po Británii, zatímco Matt seděl ve studiu a makal na to, aby si drahá Jessika mohla takovýhle parády dovolit. Prý se velice chlubila tím, s kým chodí a využívala toho, kde se dalo. Dokonce tu má pár pikantních fotek v obětí s několika různými chlapy a Mattovi nejsou podobní ani omylem! On se chudák pachtí po turné a slečna se chumlá s někým jiným! Dominikova slova mi konečně dávají naprostý smysl. Pokaždé jí prý odpustil... To je sice hezké ale...zaujala mě Mattova fotka s červenými vlasy. Jůůů! Ani jsem si neuvědomila, že zpěv i sprcha ustaly ve svém rušení odpoledního klidu a hrabala se dalšími kvanty starších fotek, na kterých řádila kapela.
„Ale ale, tady je někdo zvědavej na zajímavosti z našeho života!“ zhoupne se postel. Vyjeknu a v rychlosti zavřu odkaz na stránku o tý megeře Jessice. Kdyby byl náhodou zase někdo zvědavej na moje záložky na internetu!
„No to víš, musím si o vás něco zjistit, s psychopatama po světě jezdit nebudu!“ otočila jsem se na něj. On si tu jen tak sedí v ručníku! Á bože! Podpírá se jednou rukou, hlavu nakloněnou na stranu a propaluje mi očima! V tu chvíli jsem byla rudá snad i na těch nejmenovaných partíích, došlo mi totiž, že na sobě též nemám nic kromě osušky! Tak jsem pachtila po informacích, že jsem se vykašlala na vlastní oblečení!
„No psychopati jsme, to ti můžu potvrdit osobně.“ mrkl na mě.
„Ale já mám kurs sebeobrany! Heč!“ napřímila jsem se jak to jen šlo a připravila si ruce.
„Ale v tomhle oblečení ti o nejspíš nepude!“ uchechtl se a svalil mě hezky rychle zpátky na postel.
To už mám těch infarktů dneska málo? Ať se mě nedotýká, nebo to nevydržím!
„Tak počkej, já se převlíknu a potom uvidíš!“ prskala jsem smíchy, když mi stále nehodlal pustit ruce a kde že je ta moje sebeobrana. Taky si říkám, kam tak rychle zdrhla...
Nakonec jsem ho odšoupla (přeci jenom to je to docela hubený tintítko) a převalila se zase na břicho.
„A chceš pomoct?“ zabroukal mi do ucha a já na holém rameni utítila horké rty....!


mnoo?

Olja napsal:

Když já fakt nevim..jestli ale MORTYŠA MÁ NÁPAD TAK AŤ TO SEM VRHNE.....

ICH?.....hmmmmm....mno ale abyste nelitovaly...

Když já fakt nevim..jestli ale MORTYŠA MÁ NÁPAD TAK AŤ TO SEM VRHNE.....

no tak káčko!!! už sem něco dej!!! ty byt na nas moc zlá...

jezek napsal:

no hej!!!! ja se stejne roztejkam proste ouuuuuuuuuu

jupííííí! thank jů!.....teď jen...jak to půjde dalej?!
Příští díl se už vyřádím...!

no hej!!!! ja se stejne roztejkam proste ouuuuuuuuuu

Olja napsal:

No je to trochu slabší....ale věřím že se zas dostaneš do své emocionální formy

mám krizi..... tak se pokouším zase rozhoupat...
těší mě, že ve mě moje milované hvězdičky mají alespoň trochu důvěry